Lupavý (skákavý) palec a prsty ruky (digitus saltans)

Cítili jste někdy při ohýbání a natahování prstů nepříjemný pocit? Cítili jste při pohybu odpor a poté došlo k přeskočení nebo bolestivému lupnutí v prstech? Nebo máte při výše zmíněných problémech i omezený rozsah pohybu prstů? V takovém případě se může jednat o syndrom lupavého (skákavého) palce nebo ostatních prstů. Tato problematika je poměrně častá a můžete se setkat i s termíny tendovaginitis stenosans, trigger finger, digitus saltans. V dnešním článku si celou problematiku přiblížíme.

Aby mohly ruce a prsty správně pracovat, ohýbat se a natahovat, musí být v pořádku systém svalů a jejich šlach. Svaly začínající v oblasti lokte, probíhají přes předloktí a upínají se v oblasti ruky a prstů. Pro zajištění plynulého a bezbolestného pohybu musí šlachy svalů (ohybačů) klouzat přes poutka (nahromaděný obal šlachy). Šlachová poutka udržují šlachy v dlani a prstech a brání tak napínání šlachy a prohýbání se jako tětiva. 

Postižení prstů vzniká na základě přetěžování a mikrotraumatizace. Jedná se zejména o manuálně pracující ženy středního věku. Dále může být součástí systémového onemocnění (revmatoidní artritida, DNA, cukrovka). Vyskytuje se také společně se syndromem karpálního tunelu nebo de Quervainovou nemocí. Vyskytnout se může i u malých dětí, i když poměrně vzácně. Jedná se většinou o lokální zesílení šlachy ohýbače prstů. Jelikož mají ty nejmenší děti ručičky v pěst, projeví se až s postupným uvolňováním ruky a používáním prstů k úchopu.

Nejčastěji bývá postižen I. a IV. prst ruky (palec a prsteník). Postižení se týká základního kloubu prstu, i když je někdy pacientem popisováno v oblasti středního kloubu prstu. Prst se může zablokovat v ohnutí a lze narovnat jen pasivně za bolestivého lupnutí. Méně často je zablokován prst v natažení a ohnutí je buď nemožné nebo při něm opět dochází k bolestivému lupnutí. Poté je opět zablokován v ohnutí. Na postiženém prstu pak můžeme vidět a hmatat zhrubělou strukturu na šlaše. Dotažení do maximálního rozsahu v prstech je bolestivé.

Léčba může být konzervativní a operační. 

Léčba akutních obtíží je lokální farmakologická, místní injekční aplikace steroidu a následné znehybnění. Z fyzioterapeutických technik se provádí techniky měkkých tkání a mobilizace kloubů, jemné tlakové masáže postižených šlach. Ošetřují se svaly předloktí a trigger pointy (stažená svalová vlákna) v nich. Je nutné pohlížet na horní končetinu jako celek, fyzioterapeuté řeší i zapojení celé horní končetiny do pohybových stereotypů, je důležité zajistit stabilitu ramenního pletence. Můžeme využívat podpůrnou fyzikální terapii, ultrazvuk, laser nebo rázovou vlnu. Oblast se dá ošetřit i kinesiotejpem. V rámci ergoterapie se nacvičuje správný úchop a ergonomie práce.

V případě chronických obtíží se po opětovné zátěži bolesti objevují znovu. Je zde tak indikováno operační řešení s přetětím poutka. Po operaci je důležité polohování končetiny, šetrné cvičení prstů. Pečuje se o jizvu, mobilizují se klouby. Cílem je minimalizovat otok a zabránit vzniku srůstů. Je důležité si však uvědomit, že bez změny režimu a odstranění příčiny se mohou problémy opakovat. Návrat do pracovního procesu je zhruba do tří týdnů. Je však nutná změna stereotypů a zabránit opětovnému přetěžování.

Tým Spokonožky

(foto zdroj: fotoarchiv autorky, www.handsurgery.cz)