Tato získaná deformita nohy je komplexní postižení přednoží s poruchou postavení palce. Nesprávné postavení palce přetěžuje ostatní části nohy, a dává tak vzniknout různým typům bolestí v oblasti základního článku palce nohy nebo dalších prstů. Hallux valgus je charakterizován valgózním postavením palce, zvýšenou varozitou I. metatarsu a mediální prominencí jeho hlavice. Na jeho vzniku se mohou podílet různé faktory. Mezi vrozené predisponující faktory patří hypermobilita, vazivová slabost a délka I. metatarzální kosti. Z přímých vlivů to je nevyhovující obuv a z nepřímých např. plochonoží a dlouhodobá statická zátěž.
Zpočátku se hallux vyznačuje bolestí v oblasti základního kloubu palce nohy, oblast může být zduřená, teplá, začervenalá. Postupně dochází k vychylování palce z osy směrem ke druhému prstu. Pokud není problém řešen, propadá se nožní klenba, v oblasti kloubu vznikají artrotické změny, noha bývá často unavená, mění se tah svalů.
Léčba může být konzervativní nebo operace. Operace slouží k odstranění deformity a jde o provedení osteotomie (protnutí kosti). Je popsáno více než 100 typů operací. Před operací je důležité zhotovení RTG snímku k posouzení stupně artrózy. Podle stupně poškození se přistupuje k operačnímu postupu. Pooperační období bývá velmi bolestivé a dlouhá je i pooperační rekonvalescence. I v rámci pooperačního období je nutné navštěvovat fyzioterapeuta, s kterým upravíte funkci nohy a stereotyp chůze. Pokud by však nedošlo k odstranění rizikových faktorů, může se hallux vytvořit znova.
Do konzervativní léčby řadíme používání meziprstních korektorů, korekčních pomůcek (např. adjustační ponožky) a individuální výrobu aktivních stélek do bot. Stélky jsou doplněny o klínky, které pomáhají noze do správné funkce. Důležitou součástí je fyzioterapie. Cílem je zlepšit postavení nohy, aktivace nožní klenby, dostatečně zaktivování m. abductor hallucis (odtahovač palce), upravení stereotypu chůze a zapojení palce do odrazové fáze. K cvičení se dají využívat nejrůznější balanční pomůcky nebo ortopedické podlahy. Porucha centrace a stabilizace palcového kloubu u hallux valgus neumožňuje kvalitní provedení odrazu nohy a odlepení paty. Cílem fyzioterapie je tedy obnova funkce palce a nohy a jejich zařazení do správného chůzového mechanismu. Je však nutné dodat, že kozervativní léčba by měla být zahájena co nejdříve, dokud se deformita nestane rigidní. Čím déle trvá, tím stále více ovlivňuje i ostatní etáže těla, mění pohybové stereotypy.
Před samotným cvičením je dobré použití ,,ježka,, k aktivaci plosky. Vsedě nebo ve stoji si dáme ježka pod chodidlo a přejíždíme chodidlem od přednoží směrem k patě. Snažíme se udržet správný směr osy dolní končetiny, koleno směřuje stále vpřed. Dále se snažíme zvětšit rozsah pohybu a při rolování se dotknout špičkou a patou podlahy. Pohyby jsou ze začátku pomalé a snažíme se postupně zrychlovat.
Po aktivaci chodidla je dobré nohu uvolnit pomocí mobilizace kloubů a promasírováním plosky.
Cvičením se poté snažíme aktivovat odtahovač palce a zvýšit mobilitu chodidla. Aktivaci m. abductor hallucis můžeme trénovat vsedě, kdy uchopíme malý míček nebo kuličku mezi hlavní klouby palce a snažíme se udržet a postupně palce přizvednout bez odlepení ostatních prstů.
Ke zvýšení mobility chodidla využijete jakoukoliv tyčku. Pod chodidlo si dáme tyčku (např. násada od koštěte) a pomalu bez souhybu kolena se snažíme pouštět k zemi vnější a poté vnitřní hranu chodidla. Pohyb vychází z hlezenního kloubu. K neutrálnějšímu postavení palce lze využít i aplikaci kineziotejpu. Dále je důležité upravit stereotyp chůze a zapojit palec do odrazové fáze.
I v dnešní době stále mnoho lidí při koupi obuvi řeší jen její délku v předozadním rozměru. Díváme se, aby se nám obuv líbila, aby byla módní. Nikdo už se ale neptá, jak se bude cítit v takové obuvi naše noha. Většina běžných bot nerespektuje tvar chodidla a bývá v přední části úzká. Noha se tak musí botě přI v dnešní době stále mnoho lidí při koupi obuvi řeší jen její délku v předozadním rozměru. Díváme se, aby se nám obuv líbila, aby byla módní. Nikdo už se ale neptá, jak se bude cítit v takové obuvi naše noha. Většina běžných bot nerespektuje tvar chodidla a bývá v přední části úzká. Noha se tak musí botě přizpůsobit se všemi negativními následky. Pokud vměstnáte chodidlo do takovéto boty, vychyluje se palec z osy, přibližuje se k ostatním prstům, ochabují i příslušné svaly. Palec rotuje a šlachy svalů, které ho ovládají, se napínají nesprávným směrem a stáčí tak palec do boku, směrem k ostatním prstům.
Toto všechno mění tvar nohy, rozložení váhy na chodidle, dochází ke změně stereotypu chůze, na palci vznikají bolestivé otlaky. Proto je při výběru bot dobré dbát nejen na správnou délku, ale i šířku přední časti. Vhodné je, aby byla bota i lehká, měkká, s flexibilní podrážkou, vyhněte se nošení podpatků. Z výše uvedeného vyplývá, že jedním z hlavních zásahů je změna obuvi. Je nutné pořídit dostatečně širokou botu, ve které nebude chodidlo utlačováno.
Nohy nás nesou celý život. Nebuďme k nim lhostejní a věnujme jim dostatek pozornosti. 🙂
Tým Spokonožky
(obr. fotoarchiv autorky)