Komunikace – víte, jak přispět kvalitnímu rozvoji?

Kvalitní komunikace v rodině je základní pro rozvoj kvalitní komunikace s dítětem i dětí samotných. Způsob, jakým komunikujeme s partnerem nejen mezi sebou, ale i dítětem samotným, ovlivňuje vývoj dítěte, jeho snahu spolupracovat s námi, napomáhá celkovému psychickému rozpoložení i prospívání. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak je důležitá komunikace s miminkem? A povídali jste si s miminkem, ještě když bylo v bříšku?

Jak dítě v děloze roste, vyvíjí se samozřejmě i jeho smysly. Sluch se rozvíjí v 5. měsíci těhotenství a dozrává v 7. měsíci těhotenství. Nejdříve slyší to, co se děje v těle matky, postupně však vnímá i zvuky z vnějšího prostředí. Zvyká si na matčin hlas, který ho následně dokáže uklidnit. A jak je spojena komunikace s miminkem ve vztahu k pohybu a rozvoji pohybových dovedností? Již od narození, při každém pohybu, manipulaci, práci s miminkem bychom měli na dítě hovořit.

Všechny úkony provádět pomalu, s klidem a doprovázet klidným hlasem s instrukcemi, co právě děláme. I když se může zdát, že Vás dítě nevnímá, opak je pravdou. Každý pohyb, zvednutí, otočení, který je slovně doprovázen, si tento pohyb dítě lépe fixuje a pamatuje. Každodenním opakováním už si pak dítě i dokáže spojit denní úkony/rituály s pohybem a slovním doprovodem.

Čím je miminko starší, jak roste, nechávejte při pohybech, otočkách, zvedání co největší aktivitu na dítěti, pomáhejte jen tak, jak je nezbytně nutné, ale stále dítěti říkejte, opakujte co a proč děláte. Které části těla se dotýkáte, co společně vidíte. Neustálým opakováním dochází k fixování a učení se, až danou dovednost dítě zvládne provést samo, stačí mu jen slovně říci a sami uvidíte. Velmi tím pomůžete dítěti správně se otáčet na bříško, naučíte ho např. na pohovce otáčet se nožičkama dolů, aby umělo samo slézt, zkorigujete tak např. nevhodný W sed, kdy díky slovnímu upozornění dítě nohy samo srovná atd. Čím více podnětů a stimulů při dané činnosti dítěti poskytneme, tím lépe se ji naučí a zafixuje.

Správně komunikovat a podporovat komunikaci s dítětem bychom měli, i když dítě samo ještě mluvit neumí. Na dítě bychom měli mluvit tváří v tvář, měli bychom přiměřeně gestikulovat, mluvit tak rychle, aby nás dokázalo dítě vnímat, neměli bychom na dítě šišlat a v neposlední řadě by dítě mělo také dostat prostor na to, vyjádřit se. Aby byla komunikace úspěšná, je důležité, abychom zapojili co nejvíce smyslů a pozitivních emocí. Náš komunikující protějšek, ať již partner nebo dítě, pak lépe reaguje a dítě spolupracuje. Hodnotná a bohatá komunikace partnerů pak dítě velice obohacuje, učí ho a připravuje do dalšího života. 

Pokud dítě povyroste a rozmluví se, i komunikace se mění. Už nestačí jen popisovat určité předměty a činnosti, které děláme. Starší dítě již na nás reaguje, odpovídá nám, má otázky, je zvídavé. Dítě umí vyjádřit svůj pocit, touhu a názor. 

Při komunikaci bychom měli dítě vnímat, dát mu prostor. Pomáháte mu tím k budování důvěry. Měli bychom být v úrovni dítěte nebo osoby, s kterou komunikujeme. Měli bychom mít svůj názor a dítě by mělo vědět, co znamená ano a ne. Komunikace by měla být jasná a dítěti srozumitelná. 

Tým Spokonožky

(foto: fotoarchiv autorky)