Spánek dětí – vlastní postýlka nebo spaní s rodiči?

Již jsme psali o spánku a nedávno o jedné z důležitých věcí, které musíme před narozením miminka pořídit, a tou byl kočárek. Neméně důležitou součástí výbavy je potom postýlka pro miminko. Jak vybrat a vybavit postýlku pro miminko? Nebo nevadí, pokud berou rodiče miminko na spaní do své postele? A jsou užitečná tzv. hnízdečka? Pojďme se na tyto otázky podívat. 

Spánek je pro malé děti velmi důležitý, napomáhá jejich správnému vývoji. Po narození dítě prospí většinu dne, nerozeznává den a noc, denní rytmus se musí naučit. Ve spánku celé tělo regeneruje, kvalitní spánek má vliv na správné fungování žláz a sekreci hormonů, i funkci imunitního systému. Novorozenec dokáže prospat až 20hodin denně, budí se zejména na krmení, postupně se prodlužuje doba bdění během dne.

Na spánek by mělo být dítě ukládáno do své postýlky, což mu napomůže k naučení denního rytmu a rozpoznání, že je čas spánku. Výhodou je postýlka s polohováním roštu, kdy nejmenší miminka mohou spát ve vyšší poloze, což ulehčí rodičům manipulaci s ním. Poté jak dítě roste a je pohyblivější, dáváme rošt do nižší pozice, aby nemohlo dítě vypadnout. V postýlce by měla být kvalitní matrace. Matrace by měla být rovná, spíše tvrdší, aby poskytla páteři dostatečnou oporu. Matrace z paměťové pěny nepodporují ani správný vývoj páteře a nejsou příliš vhodné. Pořídíme matraci např. z PUR pěn, které jsou prodyšné a splňují technické i hygienické nároky. Na trhu jsou i matrace, které mají každou stranu jinou, aby vyhovovala jak miminku, tak většímu dítěti. Jedna strana je vhodná pro malé miminko, výrobce poté udává při jaké váze dítěte je vhodné matraci otočit. Povrch matrace by měl být snímatelný a snadno pratelný.

Postýlka by měla být vhodně umístěna v prostoru pokoje. Ideální je, pokud je přístupná ze všech stran, aby bylo dítě stimulováno symetricky. K dítěti přicházíme od nožiček, aby se nemuselo zaklánět a hledat zdroj zvuku např. za svou hlavou. 

Když se miminko narodí a ještě se potřebuje adaptovat na nové prostředí mimo tělo matky, je dobré pomoci mu zavinutím do zavinovačky. Zavinovat bychom však měli s rozmyslem a ne jen za účelem utišení pláče. Zavinujeme jen na nezbytně dlouho dobu a zhruba do 6 týdnů věku. Pokud je dítě často zavinováno i v pozdějším věku, spíše omezujeme pohyb dítěte ve smyslu brždění vývoje. Dítě po třetím měsíci věku by mělo již být schopné samo udržet stabilní a rovnovážnou pozici jak na zádech, tak na bříšku.

V postýlce může malé miminko spát v péřové zavinovačce, která mu pomůže s uvolněním zádových svalů. Dítě tak dokáže ležet i spát v rovině. Často se totiž stává, že děti spí na boku se záklonem tělíčka. Pokud nemáme doma zavinovačku, můžeme pořídit hnízdečko nebo jej vytvoříme např. z kojícího polštáře.

V postýlce by mělo být co nejméně věcí. Malé děti nepotřebují v postýlce kolem sebe spoustu polštářů a plyšáků. Je to z důvodu předcházení případnému zadušení. U nejmenších dětí můžeme postýlku vybavit monitorem dechu.

Často se stává, že si berou maminky děti k sobě na spaní do své velké postele. Maminky v noci kojí a dítě si pak nechávají u sebe, může se stát, že má dítě období, kdy potřebuje u rodičů utěšit atd. V takovém případě je však důležité myslet na to, že matrace rodičů má jiné parametry než matrace pro dítě. Pokud dítě spává se svými rodiči, je vhodné umístit ho do hnízdečka a vyhraničit mu tak svůj prostor. Dalším faktem je ten, že když spí dítě vedle dospělého, který je mnohonásobně těžší, je matrace na jeho straně více proleželá a svažuje se jedním směrem. Není pak splněn požadavek na rovnou a pevnou oporu pro páteř dítěte. Jestli pak dítě spává na jedné straně, ta bývá více stimulována. Kompromisem pak může být postýlka, která je přisunuta těsně k posteli rodičů a má jednu volno stranu pro snadnější přístup k dítěti.

Pozor bychom měli dávat na přílišné trávení času v tzv. cestovních postýlkách. Tyto jsou opravdu krajní řešení při cestování. Tyto postýlky nemají pevnou základnu a matraci. Dítě nedostane tu správnou oporu a dlouhodobé spaní v této postýlce, tak není vhodné. Spodní část není většinou pevně fixována, postýlka se hýbe.

Tým Spokonožky

(zdroj foto: archiv autorky)