Hyperpronační syndrom

U malých dětí si rodiče často všimnou vbočených kotníků, nadměrného vytáčení nebo vtáčení špiček, nekoordinovaných pohybů při rychlejší chůzi či běhu. Dále popisují postavení dolních končetin do X či odcházejí z ortopedie s diagnózou plochonoží. Ne vždy se však jedná o problém jen nohy, ale je důležité hledat další souvislosti ve vyšších etážích těla.

S klasickým obrazem ploché nohy se setkáváme málo. Častěji se u dětí jedná o nohu plochovbočenou. Vidíme obraz snížené podélné klenby na podkladě valgozity patní kosti (často více než 15°). Příčinou tohoto postavení je zvýšená laxicita (volnost) vaziva. Ve stoji u dítěte vidíme pokles vnitřní hrany chodidla, jedna z kostí nohy (os naviculare) padá mediálně (dovnitř), rodiče často říkají a upozorňují, že dítě má jakoby dva kotníky. Stav svalového aparátu pánve a bříška je většinou v pořádku. V pohybu tedy kolabuje jen vnitřní kotník, ostatní části dolních končetin jsou drženy v ose. Důležité je vyšetřit, jak vypadá noha ve funkci, a instruovat ke vhodnému cvičení, režimovým opatřením, výběru vhodné obuvi atd.

Je potřeba vyšetřit celé tělo

Pokud se však problematika netýká jen nohy samotné, ale i ostatních částí těla, mluvíme o hyperpronačním syndromu. Při pohybu – stoji, chůzi, běhu, nákroku nebo dřepu – kolabuje celá dolní končetina. V celkovém obraze hraje vliv stav trupu a jeho stabilizace, oblast pánve a celé dolní končetiny. Příčinou vzniku může být nesprávný strukturální vývoj části patní kosti (sustentaculum tali) nebo funkční problém (slabé bříško, nedostatečnost zevních rotátorů kyčle, nesprávná funkce bránice, vrozená méněcennost vaziva atd).

Vidíme opět pokles vnitřní hrany chodidla, vnitřně rotační postavení dolních končetin, nestabilní pánev, dysfunkci břišní stěny, jako kompenzace tohoto stavu se může objevit stáčení špiček dovnitř. Při dekompenzaci se poté špičky vytáčí ven. Na podoskopu však můžeme vidět vysoce klenutou nohu. Ve funkčních testech kolabuje celá dolní končetina, nejen kotníky, ale i kolena, kyčle. Terapie musí být tedy zaměřena komplexně, nejen na jednu oblast.

Na co se rodiče často ptají?

Často se nás ptáte, jaké ortopedické podlahy nebo pomůcky dětem poté pořídit. Při řešení této diagnózy je důležitý komplexní přístup. Je zde souvislost s oslabením středu těla, nedokonalým držením trupu, oslabením svalů pánve, a tím pádem i nesprávným postavením dolních končetin. Výše popsané problémy se pak manifestují v oblasti kotníku a nohy.

Při výběru ortopedických podlah proto doporučujeme již sestavené sady s 3D prvky (např. Muffik valgozita, Velikán 1 nebo Velikán 2. Značka Ortodon valgozita, nejoblíbenější desítka či značka Ortonature valgózní kotníky). Svůj kobereček si také můžete sami poskládat a zařadit do něj právě 3D podlahy. Dále poté doporučujeme komplexní posílení těla. Je dobré nechat dětem prostor ke spontánnímu pohybu, vracet se k lezení, nechat děti přelézat přes různé překážky. Vhodný doplněk ke cvičení je také gymball či overball. S gymballem mohou děti cvičit v různých pozicích. Zvládnete cviky stabilizační, mobilizační, protahovací i posilovací. I u dětí je důležitá správná velikost míče. Je důležité, aby při sedu dosáhly nohy na zem, kyčelní klouby byly výše než kolena. V sedu lze poté trénovat správný sed, stabilitu v sedu např. odlepením jednoho chodidla od podlahy (lze i v kombinaci s podlahami). Ve vysokém kleku nebo vleže na zádech lze např. tlakem do míče aktivovat hluboký stabilizační systém. Po cvičení je také dobré uvolnit celé tělo vyvěšením přes balón. Jak jsme již zmínili výše, terapie by měla být komplexní a neměli bychom také zapomínat na zařazení různých cviků a vstupů k ovlivnění senzorických funkcí. Pracujeme s otužováním nejen chodidel (učíme různé části těla adekvátně reagovat na různé podněty), u některých dětí je potřeba zařadit i cviky k senzorické integraci atd.

Po cvičení můžete zařadit bodymapping k celkovému zklidnění.