Bolesti zad jsou jednou z nejčastějších bolestí, které člověk za svůj život pozná. Má na to vliv náš zejména sedavý životní styl, vymizení pohybu z našeho života, dlouhodobá práce ve statické a neměnné pozici, často také nedostatečné doléčení menších úrazů a zranění a v neposlední řadě i stav našich chodidel. Varovným příznakem je i to, že se tyto obtíže týkají stále mladších věkových skupin. V ordinaci se pak běžně lékaři či terapeuti setkávají s tím, že pacient považuje za normální žít s bolestí zad.
Lidské tělo je složitý systém, ve kterém na sebe působí nejen oblasti, které jsou blízko sebe a přímo spolu komunikují, ale přes tah svalů, kloubních spojů a fascií se vzájemně ovlivňují i oblasti od sebe vzdálené. Je tedy dobré si uvědomit, že ta konkrétní část těla, kde klient cítí bolest, nemusí být zdrojem obtíží. Místo, ze kterého pak problém vychází, může ležet i ve vzdálené oblasti. Pokud se tedy bude pozornost věnovat pouze oblasti páteře a vynechá se vyšetření také vzdáleného problematického místa, obtíže se budou neustále vracet a klient pocítí jen krátkodobou úlevu. „Pro představu si můžeme nastínit obtíže v oblasti ramene, které se mohou propagovat přes spojení s lopatkou do krční páteře a dále i do hlavy nebo do hrudníku a dál do dalších oblastí. Na bedra a pánev má pak vliv i postavení nohy či různé deformity chodidla,“ zjednodušeně vysvětluje Soňa Barvenčíková, fyzioterapeutka z ordinace Fyzionožka ve Veltrusech se zaměřením na podologii.
Lidská noha má stejnou funkci jako základy domu
Lidská noha je složitá struktura složená z 26 kostí, které jsou spojeny ve 33 kloubech a spojuje je 107 vazů/ligament. Funkci nohy ovlivňují nejen krátké svaly nohy, ale i svaly bérce, které se na noze upínají a mají vliv na stav nožní klenby. V lidském těle pak noha zaujímá funkci základů celého těla (jako základy domu). Z uvedeného vyplývá, že jakákoliv změna na noze jako takové má vliv na ostatní části těla, postavení pánve a jeho statiku. Na pánev, jako střed, centrum dění a přenosu sil našeho těla, pak působí jakékoliv vychýlení chodidla, vyosení dolní končetiny, úleva daného segmentu pro bolest atd. Na pánvi pak lze najít sešikmení, laterální posun (posun do strany), rotace, torze atd. „Je tedy zřejmé, že objeví-li se mi na noze/chodidle určitá deformita, přenáší se toto neideální nastavení výše do dalších etáží, kde se v oblasti pánve či beder mohou objevit bolesti SI kloubu (lidově známého jako„esíčka“), přetížení a zkrácení svalových skupin, omezení pohybu v kyčlích atd. Oblast palce má zase významné spojení až s krční páteří a může být tedy příčinou i bolestí hlavy, šíje a krční oblasti,“ doplňuje fyzioterapeutka Barvenčíková.
Za bolestí zad často stojí právě vbočený palec a jiné deformity
Mezi nejčastější deformity dospělé nohy patří vbočený palec, kladívkovité prsty, vbočený malíček, dále si dospělí pacienti stěžují na bolesti v oblasti příčné klenby (zapříčiněné jejím propadem), bolesti v oblasti plosky (plantární fascitida) a bolesti paty (plantární fascitida, patní ostruhy) či záněty Achillovy šlachy. Rovněž patní kost se často nachází v nesprávném postavení, na chodidlech v přetížených zónách tak vznikají otlaky, které mohou i znepříjemnit chůzi.
Pokud je jedním z hlavních příznaků všech těchto patologií bolest, tak ta zákonitě ovlivňuje stereotyp chůze a také dostává chodidlo do neideálního zatížení a postavení. Jak již bylo řečeno, noha je základní oporou pro celé naše tělo. Z toho vyplývá, že jakákoliv změna v postavení chodidla, odrazu i jeho tzv. odvalu se pak dále přenáší přes klouby dolní končetiny vzhůru až do oblasti pánve, kde se mohou právě objevit zmíněné bolesti zad. Je tedy vidět, že zdrojem bolestí zad může být právě např. vbočený palec neboli Hallux valgus (pozn. je trojrozměrná deformita, která se týká prvního metatarsu a prvního falangu), a ne oblast beder samotná.
„Změnou postavení dochází i k omezení funkce 1. metatarzofalangeálního kloubu palce. Takto změněný kloub má omezený rozsah pohybu. V praxi to znamená, že je omezen tzv. Windlass mechanismus, který je zodpovědný za přiblížení pilířů klenby nohy, její zpevnění a nachystání k odrazu,“ objasňuje odbornou terminologií fyzioterapeutka z Veltrus. Zjednodušeně řečeno, lidé s vbočeným palcem mají tedy méně kvalitní odraz nohy, opožděné zvedání paty. To se snaží tělo nahradit flexí, tedy ohnutím kolen, trupu, krku i hlavy, a dále je také omezená extenze (zanožení) kyčelního kloubu, jejíž dlouhodobé omezení vede k bolestem v oblasti bederní páteře, případně SI skloubení nebo okolí kyčle. Pokud poté klient našlapuje na pohybově limitovanou kyčel, dochází k úklonu trupu a dalšímu prohlubování bolestí v bedrech.
Jak jsme si na příkladech ukázali, vychýlení, bolest, deformita, patologie v oblasti chodidla mění jeho postavení, které se odráží na fungování oblasti beder. A třebaže jsme si již na určitou bolest zvykli, rozhodně bychom ji neměli vnímat jako běžnou součást života! Zdánlivě menší bolest totiž může vyústit ve vážné komplikace. Proto bychom neměli zapomínat na dostatečnou péči o své nohy, kterou pomůžeme chránit (nejen) svá záda.
Článek pro Vás připravil Tým Fyzionožky.