Kompenzační cvičení u individuálních sportů – atletika

Jak již název napovídá, individuální sport provádí jedinec sám. Rozvíjí to jeho samostatnost, průbojnost i disciplínu.

Výhra nebo prohra je na jedinci samotném a záleží čistě na jeho výkonu. Při individuálním sportu je možnost mnohem větší flexibility tréninku, než je tomu u týmových sportů. To však také znamená, že máte větší osobní zodpovědnost.

Atletika a nejčastější zranění spojená s tímto sportem

Atletika zahrnuje několik disciplín: sprinty, překážky, skoky, hody, kombinované-závody, běh na střední a dlouhé tratě, silniční běh a závodní chůzi, stejně jako horský a trailový běh. Účast v atletice vždy vede k riziku zranění. Během jakékoli atletické sezóny se sledováním potvrdilo, že alespoň jedno zranění utrpěli asi dvě třetiny sportovců s několika odchylkami podle věku, pohlaví a disciplíny. Povaha zranění se liší podle disciplín, ale nejčastějšími hlášenými diagnózami byly: poranění svalů zadní strany stehna – hamstringů zejména při sprintech, překážkách a skocích, záněty šlach neboli tendinopatie Achillovy šlachy primárně při sprintech, skocích, středních a dlouhých tratích, zranění z nadměrného zatížení kolena opět při sprintu a běhu na střední či dlouhé tratě, únavové zlomeniny, výrony neboli distorze hlezenních kloubů a bolesti dolní části zad.

Krom běhu máme v atletice i hody a vrhy. Ty v atletice řadíme mezi technické disciplíny. Důležitým předpokladem je u těchto disciplín výbušnost dolních končetin i horních končetin. Vrh koulí je typickou vrhačskou disciplínou s převážně silovým charakterem. Při hodu oštěpem a diskem je důležitá především dynamická práce svalů. U těchto disciplín bývá také asymetricky zatěžované tělo, jelikož zatěžujeme zejména dominantní odhodovou končetinu. Taktéž bývají přetěžovány měkké tkáně ramenního kloubu odhodové paže. Při odhodech a následném prudkém zastavení pohybu při odhodech se zatěžují záda v bederní oblasti.

Snížení rizika zranění je zásadní

Zranění a přetížení v atletice, přímo nebo nepřímo, v mnoha ohledech negativně ovlivňují trénink, výkon, kariéru a v neposlední řadě zdraví sportovců. Snížení rizika zranění je tedy zásadní pro podporu zdravé a udržitelné atletické praxe.

Na rozdíl od situace v kolektivních sportech, které již mají ověřené programy zaměřené na prevenci zranění v atletice tyto programy chybí. Programy pro kolektivní sporty zahrnují posilovací cvičení, balanční a koordinační úkoly a ty se ukázaly jako účinné při snižování výskytu zranění, pokud jsou však prováděny pravidelně. Aby bylo možné pokrýt co největší populaci ohroženou zraněním způsobeným atletickou praxí, měl by se takový program prevence zranění zaměřit na všechny sportovce závodní úrovně, a ne výhradně na vrcholové sportovce.

A jaká kompenzační cvičení je vhodné provádět abychom předešli vzniku zranění? To se od nás brzy dozvíte.